Bořivoj
Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 891) byl první historicky doložený český panovník a zároveň první panovník křesťanský. Jako první český křesťanský vládce je Bořivoj vykreslen v Životě svatého Václava, Kristiánově legendě stejně v Kosmově kronice.
Bořivojův život
Bořivojovým sídlem snad byl původně Levý Hradec. Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.
Čechy v době, kdy žil Bořivoj, nebyly plně nezávislým státem, spadaly do politického vlivu Velké Moravy. Svatopluk Velkomoravský svého zhruba patnáctiletého chráněnce někdy po roce 867 ustanovil knížetem Čechů. Je otázkou, proč se tak rozhodl, jistě měl na výběr ze zkušenějších mužů. Je to jeden z argumentů zastánců teorie příbuzenství velkomoravských Mojmírovců a zakladatele přemyslovské dynastie. Bořivoj možná vyrůstal na Svatoplukově dvoře. Roku 872 podporoval Bořivoj velkomoravského knížete Svatopluka v jeho sporu s východofranským králem Ludvíkem Němcem.
Od roku 874 byl Bořivoj ženatý s Ludmilou (později svatou) z rodu Pšovanů nebo z kmene Srbů. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci Spytihněv I. a Vratislav I. Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli Svatý Václav a Boleslav I.
Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest na Velehradě od arcibiskupa Metoděje. Datování křtu je problematické, nejčastěji se uvádí k roku 883. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském Řezně (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů. U příležitosti křtu také Bořivoj uznal Svatoplukovu svrchovanost nad svou doménou (tj. Pražskem a k němu později připojenými územími
Bořivoj I. | ||
---|---|---|
Český kníže | ||
![]() |
||
Křest Bořivoje I., Velislavova bible (1. pol. 14. století) | ||
Doba vlády | 867?–888/9 | |
Narození | mezi 852 a 855 | |
Úmrtí | 888/9 | |
Předchůdce | - | |
Následník | Svatopluk Velkomoravský | |
Manželky | Svatá Ludmila (874?-888/891) | |
Potomci | Spytihněv I. Vratislav I. |
|
Dynastie | Přemyslovci | |
Otec | Hostivít |