sváta ludmila
Svatá Ludmila (cca 860[1] – 15. září 921,[1] hradiště Tetín, Česko) byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., a chronologicky první českou svatou.
Význam svaté Ludmily daleko přesahuje to, co o ní skutečně víme.[zdroj?] Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století.
| Svatá Ludmila | ||
|---|---|---|
| Česká kněžna | ||
 |
||
| Svatá Ludmila na skle kostela pojmenovaném po ní, Cedar Rapids. | ||
| Narození | cca 860[1] | |
| Úmrtí | 15. září 921[1] | |
| hradiště Tetín | ||
| Pochována | Bazilika svatého Jiří | |
| Následník | Drahomíra ze Stodor? | |
| Panovník | Bořivoj I. | |
| Potomci | Spytihněv I. Vratislav I. |
|
| Otec | Slavibor | |
Sňatek s Bořivojem I.
O původu Ludmily existují dvě tvrzení, u kterých je těžké rozhodnout, které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka. Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům.
Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.
Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnácti– či patnáctiletá v roce 874 nebo 875.[1]
Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv.[1] Ludmila porodila během přibližně čtrnácti let manželství nejméně šest dětí (tři syny a tři dcery – nejsou započítány případní potomci, kteří zemřeli v kojeneckém věku a které prameny neuváděly).[2] Známá jsou pouze jména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca888–921[1]), z nichž oba dosedli na knížecí stolec.
88–921[1]), z nichž oba dosedli na knížecí stolec.Během Ludmilina života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Její manžel Bořivoj I. přijal křest na Moravě přímo z rukou legendárního slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu vČechách. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.
